Jak jsem se zmínila na konci svého prvního příspěvku, rozhodla jsem se, že zkusím změnit způsob svého stravování. Nedržím žádnou dietu, ale snažím se změnit své zvyky a vztah k jídlu. K tomu mi má pomoci nutriční program Whole30, který vychází ze zásad paleo stravování. A i když se to může na první pohled zdát právě jako jenom jedna z dalších diet kvůli restrikcím, ke kterým během ono měsíce dochází, tak je za tím mnohem ale mnohem víc! Vše, co se píše v knize Jídlo na prvním místě a na oficiálním webu programu Whole30, mi dává smysl. Kniha i fóra webu jsou proložena příběhy ze života lidí, kterým tento způsob stravování vyléčil mnoho (nejenom) chronických nemocí (od stabilizování cukrovky, přes lymskou boreliozu, Crohnovu chorobu, dlouholeté bolesti kloubů, ekzémy, alergie až po obyčejné akné). Samozřejmě příjemným plusem pro tyto lidi býval i úbytek váhy - jako vedlejší účinek. Dočtete se zásadní věci o kvalitě potravin, o závislosti mozku na různých typech jídla. Ano, všichni jsme na něčem závislí. Znáte tu nesmírnou chuť si po velký večeři dát ještě něco sladkýho na zub? Celý den se snažíte jíst zdravě, ale udeří osmá hodina a ledničce prostě neodoláte? :) Je to jednoduše proto, že je náš mozek závislý na cukru. A tak když máte hlad, vysílá prostě signál "nemám energii, potřebuju ji hned doplnit, CUKRY CUKRY CUKRY!!!" Ano, tak to je přesně ono. Hormonální nerovnováha. Tak a teď konkrétně o programu Whole30. Program vás vyzývá k tomu, abyste nejméně na 30 dnů zkusili žít podle těchto pravidel (zjednodušeně): Vyřaďte ze svého jídelníčku mléčné výrobky, ob.šloviny, luštěniny, jakékoliv cukry (i med, javorový sirup, agavový sirup, palmový cukr, stévii, vše...) Pozor na cukry v nápojích a žvýkačkách! Přísný zákaz mají i alkohol a tabákové výrobky. Pozor si také dejte na etikety výrobků. Vyhněte se těm, které obsahují karagenan, glutamát sodný (MSG) nebo siřičitany. Jezte maximálně 3x denně (s výjimkou sportovců, aktivnějších lidí a kojících žen - my můžeme zařadit až 4 jídla denně). Intervaly mezi jídly by měly být alespoň 4 hodiny. Žádné podvádění :) ani žádné uklouznutí sem tam.. Nestoupejte na váhu během těchto 30 dní - primárním cílem je uzdravit své tělo a nastavit hormonální rovnováhu. Za zmínku určitě stojí, že bychom se neměli ani snažit vytvářet modifikace normálních jídel jako jsou palačinky, buchty atp.. i když splňují podmínky na ingredience. Bohužel se tak psychicky nezbavíte závislosti na onom jídle. A CO SE MÁ TEDY JÍST? Jídelníček se skládá ze 3-4 hlavních jídel, která budou bohatá na bílkoviny v bio kvalitě (maso, ryby, vejce), zeleninu, zdravé tuky (avokádo, olivy, kokos, olivový a kokosový olej, ořechy...) a ovoce. Nebojte, hlad mít mezi jídly nebudete. Stačí najít takovou velikost porce, která vás nasytí po celou dobu mezi jídly. Obecně by každé jídlo mělo zahrnovat porci bílkovin o velikosti jedné až dvou dlaní, zbytek talíře pak doplňuje zelenina. U ovoce se doporučují dvě porce za den o velikosti pěsti. Každé jídlo by pak mělo být doplněno jedním a více zdroji zdravého tuku (velikosti se liší dle konkrétního tuku).  Tělo se za nějakou dobu "přeprogramuje", střeva se uzdraví a jelikož tělo nebude přijímat žádné průmyslově zpracované potraviny plné sacharidů, začne energii získávat z tuků. Nejlepší na tom prý je, že budete mít stále stejně energie, ať už bude ráno, odpoledne, večer.  Po 30 dnech tohoto stravování můžete zkusit znovu zařadit jednotlivé kategorie potravin, které měly přísný zákaz. A to postupně a s odstupem, abyste zjistili, jak na vás daná potravina působí a vy ji tak mohli popřípadě vyřadit/zařadit nastálo, podle projevů na vaše tělo a trávení. Netvrdím, že je toto jediná a nejlepší cesta ke změně stravování nebo "detoxu" :) Každý jsme jiný a každému může vyhovovat něco jiného. Ale přijde mi naprosto logické, začít svému tělu dávat živočišné bílkoviny v bio kvalitě, kvalitní zeleninu, kvalitní tuky a nejlépe sezónní ovoce. Pít dostatečné množství čisté vody, dopřát si v rozumné míře kávu. Vydržet připravovat a jíst tyhle opravdové potraviny alespoň oněch třicet dní. A pak si zhodnotit podle vlastních zkušeností, co mi těch třicet dní dalo a co mi naopak vzalo. Co je vlastně třicet dní oproti třem a půl roku, během kterých jsem se trápila u kožních lékařů a alergologů? (Před tím, než se sami do programu vrhnete, maximálně doporučuju nejprve věnovat energii knize Jídlo na prvním místě a bez jejího přečtení se do programu nepouštět ;) M.

Ahoj :) Jmenuju se Míša a v době, kdy píšu tento článek, mi je 25 let. Mám čerstvě narozenou prvorozenou dceru Lauru a rozhodla jsem se, že právě teď je ten správný čas, který můžu konečně věnovat sobě a svému zdraví. Tento článek píšu tak trochu i sama sobě, abych si jednou vzpomněla, jak mi bylo, kdo jsem byla a jak velký kus cesty jsem zvládla zdolat i se všemi těmi životními překážkami a zároveň radostmi. Ještě v roce 2012, kdy jsem dokončila bakaláře na vysoké, jsem vůbec neřešila co jím a už vůbec ne v jaké kvalitě. Sem tam mě přepadly návaly typu, že bych měla trochu shodit a zpevnit se do plavek, ale ve skutečnosti jsem nikdy nezačala u jídla, ale pohybem. Už od mala jsem byla vedena ke sportu (díky mami a tati za to) a tak jsem byla zvyklá vydávat spoustu energie ať už gymnastikou, atletikou, basketbalem, plaváním nebo prostě běháním. Jenže znáte to, život na vysoké se vám tak trochu obrátí :) Můj veškerý čas na sport šel stranou na úkor školy, věčného cestování mezi Prahou a tři hodiny jízdy vlakem vzdáleným rodným městem, práce, brigád a samozřejmě času s přáteli. A tak jsem skončila u hodiny thaiboxu týdně a "běhání" na place jako servírka. Jenže s tímhle uspěchaným životním stylem jsem nezměnila své stravovací návyky. Jasně, kupovala jsem si sice potraviny typu light, méně cukru, s nálepkou celozrnné, ale zanedbávala jsem obědy, jedla málo masa a všeobecně kvalitních bílkovin a pak to doháněla o víkendech smažákem nebo haluškami s bryndzou v práci. Přičteme k tomu spoustu stresu ze školy, hormonální antikoncepci, špatně podanou vakcínu proti rakovině děložního čípku a na problém je zaděláno. Vlastně to zpětně nemohlo proběhnout ani jinak. Po ukončení bakaláře jsem odjela na dva týdny cestovat do Itálie. Ležím si po víkendovém běhání po Římě na pláži v Rimini a zakusuju se s chutí do broskve, koupené v tamnějším supermarketu. Kousla jsem si dvakrát! Pak mi natekly rty a dásna takovým způsobem, že mi otok zmizel až následující den. Doprovázeno svěděním, červenými fleky v okolí úst. Nepomohl ani Zyrtec, který jsem u sebe mívala vždy kvůli pylové alergii a častému svědění očí. Od té chvíle v Itálii jsem cítila alergickou reakci na nespočet druhů ovoce v syrovém stavu (primárně peckovice, malvice), alkohol a taky na výraznější koření. Postupně se alergie projevovala i u ořechů, pšenice, žita, mrkve, celeru. Další dva roky na vysoké jsem pátrala po příčině, byla jsem u kožních, alergologů, ale vždy jsem dostala stejnou odpověď: "Bohužel Vaše pylová alergie se rozšířila a zkřížila s potravinami. Nechte si podat vakcíny, aby se Váš stav nezhoršil a "stabilizoval se" (tohle znělo vždy strasně nejistě). Možná kdybyste dostala vakcíny proti pylovým alergiím jako dítě, tyto reakce by se dnes u Vás neobjevily. No a musíte se samozřejmě vyvarovat všem potravinám, na které alergickou reakci cítíte." Mně tenkrát proběhlo hlavou jenom: "Vážně? Vakcíny? Už nikdy si nekousnu do jablka, do mrkve? WTF?" Dobrá, tenkrát jsem o vakcínách v jeden moment vážně uvažovala - jen aby mi to konečně pomohlo od kožních problémů, které alergie přinášela a v podstatě nikdy za celé dva roky zcela nevymizela. Nicméně jsem od doktorů nedostávala odpověď proč. Jelikož jsem před sebou měla téměř rok, než by mi mohla být první vakcína podána (vpichuje se vždy na podzim), začala jsem hledat odpovědi jinde - od knih a informací na internetu jsem se dostávala postupně k úplnému základu - k jídlu. Zároveň jsem v tu dobu otěhotněla a to mé zdravější stravování jen podpořilo. A samozřejmě jsem věděla, že se na vakcínu s miminkem v bříšku nebudu moct dostavit. Takže spokojená, těhotná jsem dál pátrala po informacích, mezi tím jsem se snažila postupně omezit lepkové potraviny, peckovice, malvice, syrovou kořenovou zeleninu, ořechy.. (jak mi bylo doporučeno). Dělala jsem si spoustu ovocno-zeleninových smoothies k snídani, jedla plno datlí, dělala různé raw dezerty bez ořechů.. A začala jsem se zajímat především o kvalitu potravin včetně masa, co je v mém v okolí k dostání. Byla jsem inspirováná knihami jako The Body Book, Deliciously Ella, Coconut Oil a nespočtem blogů. Vyhlídla jsem si také tu věhlasnou knížku Jídlo na prvním místě, na kterou jsem tak častokrát narážela.  Kožní reakce se během celého těhotenství občas projevily, pak zase zmizely. Dle doktora jsem měla ukázkovou krev a že bych mohla být vzorem všem nastávajícím maminkám. Což mě samozřejmě těšilo, ale víte co, prostě ty vyrážky se pořád čas od času objevovaly... A já dál nevěděla přesně PROČ a už ani PO ČEM. Nejsilnější okamžik, kdy jsem si uvědomila, že bych měla být důslednější, že bych tomu procesu měla rozumět víc do hloubky, nastal až v porodnici. To víte, každý mi nosil čokoládky a bezlepková strava, kterou jsem měla nahlášenou se neskládala úplně z talířů zeleniny, zdravých tuků a vybraného ovoce, které by mi nevadilo.. No a do toho ty poporodní hormony, že? Takže vyrážka se objevila téměř okamžitě, stejně tak ekzém na rukách. No a to je to poslední, co si přejete řešit a z čeho chcete být ve stresu, když máte vedle sebe to úžasné malinké stvoření <3 Porodila jsem na konci října 2015 a k Vánocům si pořídila (konečně) tu vyhlídnutou knížku Jídlo na prvním místě. Přelouskala jsem ji téměř okamžitě. A díky ní jsem zcela zásadně změnila svůj pohled na potraviny. Konečně jsem totiž dostala odpověď proč! A dostala naději, že se budu moct zase s chutí zakousnout do jablka, meruňky, mrkve a ořechů!! A to jenom tím, že změním své stravovací návyky úplně od základu. Kniha Jídlo na prvním místě pojednává o paleo lifestylu, vysvětluje mechanismy v těle, důležitou funkci hormonů a vliv potravin na naše zdraví. Rozhodla jsem se také, že se hned vrhnu na program Whole30 (Co je program Whole30?), ke kterému autoři knihy ke konci vybízejí. Program funguje jednoduše jako takový nutriční restart pro vaše tělo a trávení, ke kterému dojde během 30 dní. Omezení pro kojící mámy žádné nebylo, naopak jsou v knize pro ně doporučení. Takže jsem byla šťastná, že nemusím na nic čekat a opravdu můžu začít hned. V tu dobu jsem kojila pravidelně po třech hodinách včetně v noci. A i když jsem si to neuvědomovala, měla jsem velký energetický výdej. A ten jsem "doháněla" především v noci, kdy jsem měla neukojitelný chutě vyjíst klidně celou ledničku a nebo minimálně špajzku s datlemi. Vlastně, ty chutě jsem měla i přes den :) Divoký hormony! Těžké ale bylo přesvědčit manžela a rodinu, že je má plánovaná změna jídelníčku vážně bezpečná i v době kojení. Velkým argumentem ale pro mě bylo, že mi má program pomoci zkrotit hormony, zlepšit/odstranit mé kožní problémy, docílit 3 velkých jídel za den a nemít mezi nimi ty nezkrotné chutě na něco dalšího - převážně špatného.. A tím vším naopak podpořit tvorbu mateřského mléka. Kojení bylo pro mě téma samo o sobě. Byla jsem ze začátku pořád nervózní, jestli mám MM (mateřského mléka) dost, do toho jsem prodělala dvakrát za sebou zánět a to vám na pohodovém kojení jenom ubírá.. Prostě jsem se chtěla hodit více do klidu a přesně to jsem si od programu Whole30 také slibovala. A abych byla ve svém snažení vážně důsledná, založila jsem si tento blog. Jako takový můj malý deník, food deník. Tak sledujte mou cestu a mezitím se nechte inspirovat mými recepty. M.